Závislí míří z Brna do okolí
Na jižní Moravě se drogová scéna rozlévá z Brna do menších měst v bližším i vzdálenějším okolí. Narkomany do destinací na Blanensku, Brněnsku nebo Hodonínsku vedou levnější náklady na živobytí a větší soukromí v menších komunitách. Na špici v oblibě se nadále drží heroin.
Pervitin, heroin či kokain – nejen tyto nejznámější, ale i další tvrdé drogy jsou dlouhodobě spojovány spíše s nešvary života ve větších městech. Podle Petra Blažka, vedoucího oddělení služeb Společnosti Podané ruce na jižní Moravě, ale terénní pracovníci narážejí v poslední době na jiný trend.
Mnohem častěji dojíždějí do různých částí regionu a menších měst a obcí, kam se drogově závislí uchylují. „Dává to smysl, protože je tam levnější nájem, větší klid, často i menší a uzavřenější komunita,“ zdůvodňuje expert. A jako příklad uvádí Pohořelice, Rajhrad, Židlochovice, Zbýšov na Brněnsku nebo Kyjov a Dubňany na Hodonínsku, dlouhodobě se s problémem nelegálních drog potýká také Blansko.
„Máme tu několik takových jedinců. Přistěhovali se a vím, že různě rotují i po dalších, okolních obcích. Občas páchají drobnou trestnou činnost nebo obývají opuštěné budovy, které nejsou úplně dobře zabezpečené,“ popisuje starosta Rajhradu František Ondráček (nez.). Výskyt závislých potvrzují také ve Zbýšově, i tady se jedná pouze o několik jedinců. „Ti, které známe, jsou místní, ale jezdí sem i přespolní. Obecně se v této lokalitě, třeba u Zastávky nebo Rosic, drogově závislí nacházejí,“ podotýká starosta Jakub Dobšík (nez.) a dodává, že spolupráce se Společností Podané ruce tak už pár let trvá.
Stejný scénář udržují také v Židlochovicích. „Poprvé jsme Podané ruce požádali o pomoc asi před sedmi lety, kdy jsme chtěli vyřešit situaci lidí bez domova. Za tu dobu programem prošla asi dvacítka lidí, ze kterých přibližně sedm mělo problémy se závislostmi. Některé se z toho podařilo vysekat, jiní jsou v tom doteď. Co by ale bylo potřeba zlepšit, je dostupnost psychiatrické i psychologické pomoci právě pro tyto lidi. Často se k nim nedostane, protože zkrátka nejsou kapacity. V tomto ohledu selhává stát,“ stěžuje si starosta města Jan Vitula (nez.).
Tento problém potvrzují i odborníci z Podaných rukou. Špatná dostupnost psychiatrické léčby i přetížené ambulance jsou jedním ze zásadních problémů Jihomoravského kraje, podobné je to ale i v ostatních částech republiky.
Fentanylová epidemie nehrozí
Co už se ale celostátnímu trendu vymyká, je oblíbenost heroinu na jižní Moravě. Tuto látku, spadající pod skupinu opioidů, totiž pomalu vytlačuje méně škodlivý, polysyntetický buprenorfin, který lze získat i na předpis lékaře a nehrozí u něj tak vysoké riziko předávkování. Pro porovnání: z celkového počtu 9 300 uživatelů opioidů preferuje buprenorfin 4 800 lidí, zatímco heroin už jen tři tisíce.
Jihomoravský kraj ovšem vykazuje jiný poměr. Opioidům propadlo zhruba 800 lidí, přičemž 700 z nich právě heroinu. Podle Blažka za tím nejspíš stojí dostupnost drogy v regionu. „Pravděpodobně je to tím, že tu jsou stabilní zdroje, kontakty a skupiny lidí, kteří heroin užívají,“ domnívá se a dodává, že stejně jako v celé republice i tady se počet jeho uživatelů mírně snižuje. To je dobrá zpráva i v souvislosti se strašákem z USA, kterým jsou syntetické opioidy, zejména fentanyl. Ten je nebezpečný svou dostupností a rizikem předávkování. Ačkoliv se experti v čele s předsedou správní rady Podaných rukou Jindřichem Vobořilem shodují, že tyto látky nelze brát na lehkou váhu a že i v Česku skutečně zaznamenávají vyšší počet předávkování, nedomnívají se, že by se tady mohla rozrůst epidemie jako v USA.
„Česká republika není atraktivní pro distributory. Celkově je tu totiž velmi málo uživatelů heroinu, což jsou právě ti lidé, kteří nejčastěji přecházejí na fentanyl a je tak nejjednodušší jim ho prodat. Už v roce 2010 se strašilo, že přijde rozmach, ale nic takového se nestalo. Nepředpokládám, že se to nyní změní, ale zároveň úplně vyloučit to nelze,“ říká Vobořil, který v minulosti působil jako národní protidrogový koordinátor. V kontaktních centrech v Brně se s některými uživateli fentanylu setkali, v současné době se ale jedná o jednotky, maximálně nižší desítky lidí. Co se popularity drog týče, stále kraluje pervitin. V celém Česku je ho odhadem 38 tisíc uživatelů, přičemž na jižní Moravě čtyři tisíce, což je drtivá většina ze všech uživatelů nelegálních drog v kraji.
I přes aktuální trendy se i tak velká část nachází přímo v Brně. Na zlepšení situace proto dlouhodobě pracuje i vedení města, speciální tým pravidelně zpracovává strategické dokumenty s možnými řešeními. Jedním z hlavních mechanismů pro zlepšení situace jsou spolupráce s jinými organizacemi a institucemi, jako jsou právě Podané ruce, romské středisko DROM, ale i Psychiatrická nemocnice Brno nebo městská policie. Zejména kontaktní centra zaznamenala v uplynulých letech nárůst uživatelů, daří se je totiž lépe oslovovat.
