Vědkyně z brněnského VUT vytvořila nástroj pro snížení počtu pokusů na zvířatech
Už v prvním ročníku studia biomedicínského inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně se Jana Musilová podivovala nad tím, proč je k určitým zjištěním nutné dělat experimenty na zvířatech. S možnostmi, které nabízí výpočetní technologie, doufala, že to lze dělat i jinak. Při doktorátu začala vyvíjet nástroj, jenž vytvoří počítačový model simulující reakce organismu na různé podněty nebo léky. Nyní s projektem zaměřeným na snižování počtu pokusů na zvířatech získala uznání v soutěži, která každoročně oceňuje mladé vědkyně. Musilová to dnes řekla ČTK.
Centrum jejího výzkumu tvoří nástroj Augusta určený k navrhování počítačových modelů biologických systémů. Výzkumníkům umožňuje testovat své hypotézy a studovat biologické procesy bez nutnosti dělat experimenty na živých zvířatech. Motivaci k tomu měla už od počátku studia. “Dělali jsme experimenty se zvířaty a já neměla pocit, že je nutné je kvůli tomu zabíjet. Říkala jsem si, že bych to ráda změnila,” uvedla výzkumná pracovnice působící na VUT.
Nástroj využívá genové regulační sítě a Booleanovské sítě, které jsou digitálními kopiemi toho, jak funguje živý organismus. “Pro lepší pochopení si můžeme představit lidské tělo jako složitý stroj, kde každá buňka dostává různé signály a podle nich rozhoduje, co má dělat – zda má růst, dělit se nebo třeba vyrábět určité látky. Nástroj Augusta dokáže vytvořit počítačový model tohoto rozhodování a simulovat, jak by organismus reagoval na různé podněty nebo léky,” vysvětlila Musilová.
Nástroj zpřístupnila jako open-source projekt na platformě GitHub. Vědecké komunitě po celém světě to umožňuje využívat a dále rozvíjet technologii vyvinutou na VUT. S projektem se také dostala mezi 12 finalistek soutěže L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě v České republice, na které se v tuzemsku podílí i Akademie věd.
V Česku se loni podle statistik ministerstva zemědělství využilo k pokusům 185.327 zvířat, o pětinu méně než v roce 2023 a nejméně od roku 1994. Meziroční snížení úřad vysvětluje nalezením alternativních metod u zkoušek toxicity odpadů, které nahradily pokusy na rybách. Zvířata již byla nahrazena alternativami také při testování podráždění kůže, žíravosti kůže či kožní reakce na sluneční záření, mnoho pokusů na zvířatech ale alternativu ještě nemá. Širšímu využití podle resortu brání jejich nedostatečná univerzálnost. Obránci zvířat tvrdí, že problém je v celém systému, který upřednostňuje tradiční využívání zvířat před moderními metodami a nedostatečně podporuje vývoj a zavádění nových metod.
