Lékaři v Brně použili novou metodu prodlužování kosti u dětí

Zpravodajství

Lékaři z Kliniky dětské chirurgie, ortopedie a traumatologie Dětské nemocnice v Brně jako první v Česku úspěšně použili novou metodu prodloužení stehenní kosti u devítiletého děvčete. Na rozdíl od dřívějšího postupu nemusí dítě používat takzvaný zevní fixátor, který byl k noze připevněný hřeby skrz kůži a svaly. Prodloužení umožňuje magnet umístěný na hřebu přímo na kosti. Celý proces je tak mnohem méně bolestivý, řekl dnes novinářům Karel Urbášek, který postup použil.

“Princip prodlužování kostí se od 50. let minulého století nezměnil. Kost se zafixuje, na vhodném místě se přeruší a denně se o milimetr natahuje. Kost postupně mezeru vyplní, ale musí zůstat zafixovaná do doby, dokud nezíská potřebnou pevnost,” uvedl Urbášek.

Zpevnění kosti zajišťoval u dětí takzvaný zevní fixátor – tedy vnější opora, která byla ke kosti připevněna hřeby skrz svaly a kůži. Tento postup byl spojený s každodenním čištěním otevřených ran, rizikem infekce a také bolestivějším cvičením, které je nutnou součástí celého postupu.

Se způsobem, jak prodlužovat kosti bez použití zevního fixátoru, přišli vědci v roce 2014. Vyvinuli hřeb, který se vložil do kosti a prodlužoval se pomocí magnetů. Pro děti ale tento postup nelze použít, protože dětské kosti mají vnitřní prostor příliš malý. “Magnetický hřeb byl u dítěte poprvé použit asi v roce 2019. Nevkládá se dovnitř do kosti, ale umístí se na kost, do jakési kapsy vytvořené pod svaly. S kostí se spojí vnitřním fixátorem, skrz měkké tkáně tak nic neprochází,” popsal Urbášek řešení, které lékaři v Brně použili u devítileté Lucie.

Zkrácení levé nohy u dívky bylo vrozené, lékaři jí končetinu prodloužili o pět centimetrů, přibližně o 0,7 milimetru denně. Prodloužení umožňuje magnet umístěný na hřebu přímo na kosti. “Dostali jsme domů kufr se stroječkem, který jsme třikrát denně přikládali na označené místo. Pokaždé asi na pět minut. Jsme velmi vděční, že Lucka mohla tuhle metodu využít, viděli jsme zároveň na oddělení děti se zevními fixátory a kolem čištění ran bylo hodně pláče,” popsala Luciina matka Eliška Sedlářová.

Nedílnou součástí léčby je kromě samotného prodlužování kosti i rehabilitace. “Kost se sice prodlouží, ale svalům a šlachám se do natahování příliš nechce, naopak mají sklon se smršťovat. Intenzivní cvičení je tak nedílnou součástí léčby, umožňuje zachovat rozsah pohybu v kloubech a také udržet co nejpřirozenější pohyb při chůzi,” uvedla fyzioterapeutka Marie Katzerová.

Devítiletá Lucie byla prvním dítětem, kterému lékaři nohu pomocí nového hřebu prodloužili. “Podle informace od firmy, která tyto hřeby do Evropy dodává, byla Lucka třetím dítětem v Evropě, předchozí dvě děti podstoupily léčbu ve Švýcarsku. “Nevíme ani o tom, že by tento postup používali jinde v Česku,” dodal Urbášek.

Postup není vhodný pro všechny děti, které prodloužení kosti potřebují. “Jsou zevní fixátory, které umožňují korigovat růst ve třech rovinách, na některé deformity tak zevní fixátory zůstanou jako nejlepší řešení,” řekl. Náklady na nový typ hřebu i zevní fixátor jsou srovnatelné, tedy asi 300.000 korun. I nový postup plně hradí zdravotní pojišťovna.