Brno je s výstavbou družstevních bytů stále na začátku, předbíhá jej soukromník
Developer nabízí družstevní bydlení v brněnském Králově Poli, brzy se zřejmě přidají i další. Zato městské plány v bytové oblasti se takřka nehýbou, ustrnula i chystaná spolupráce s bankou.
Ti, kteří před volbami v roce 2018 uvěřili brněnským politikům, že se za pár let dočkají cenově dostupných družstevních bytů, jsou nejspíš už delší dobu naštvaní. Nejen, že takové byty stále neexistují, ale stále se ani nestaví.
Teď se navíc ukázalo, že pro jednu z roky připravovaných lokalit nedostalo město potřebný souhlas a projekt musí předělat. Brno v plánech, o nichž se znovu mluvilo i před posledními volbami v roce 2022, nyní dokonce předhání soukromý investor.
Konkrétně jde o developerskou společnost Impera, která družstevní bydlení chystá u projektu d’Elvert v Králově Poli, kde vyroste bezmála 150 nových bytů. „Aktuálně nabízíme byty v předprodeji a již v této fázi je o tuto možnost zájem. Pevně proto věříme, že minimální počet družstevníků nebude problém zajistit,“ prohlašuje šéf společnosti František Šudřich. Požadavkem banky, která poskytuje družstevní úvěr, je totiž podle něj minimálně dvacet členů družstva. „Věříme, že bude dostatečný zájem o tento typ financování a se založením družstva tak nebude problém,“ doplňuje Šudřich s tím, že v tuto chvíli se začíná s demolicemi. Nové byty mají být připraveny k nastěhování ve třetím čtvrtletí roku 2026.
Pro Imperu to podle jejího šéfa není první zkušenost s družstevním bydlením. Nabízela jej už zhruba před patnácti lety, tedy v době finanční krize, kdy některé developerské projekty krachovaly. S nastartováním hypotečního trhu tato možnost skončila, protože i pro firmu znamenají družstva vyšší náklady. Nyní, kdy se společnostem nedaří prodávat byty jako v nedávné minulosti a hypotéky jsou stále vysoko, se developer k tomuto modelu vrací.
A brzy nejspíš nebude jediný. „Možnost družstevního financování docela intenzivně zvažujeme. Pečlivě sledujeme všechny aktuální trendy a s tím i sílící poptávku po tomto typu bydlení v nových developerských projektech,“ oznamuje Dalibor Lamka, výkonný ředitel brněnské společnosti Trikaya, jež připravuje například novou čtvrť pod lomem Hády.
Zbourat, nebo opravit? Neví se
Zato na městských pozemcích jsou plány s družstvy jako začarované. Třeba pro výstavbu ve vnitrobloku v ulici Francouzská nedostalo město souhlas spoluvlastníka pozemku, přes nějž chce k nové zástavbě vést horkovod. „Mysleli jsme, že to vyřešíme, to se bohužel nepodařilo. Asi budeme muset řešit přeložku, aby horkovod šel čistě po pozemcích města,“ přibližuje náměstkyně primátorky pro bydlení Karin Podivinská (ANO).
Vše je tak stále na začátku, termín vydání potřebných povolení raději zmizel i z příslušného webu. Na něm tak dnes „visí“ pouze lokalita Kamenný vrch v Novém Lískovci. Pro tři stovky bytů chce mít město ještě letos stavební povolení, aby se v příštím roce mohlo začít stavět.
V optimistické variantě se zde lidé dočkají bytů v roce 2028, tedy deset let od nahlášení do prvních pořadníků. „Nemůžu hodnotit práci předchozí koalice, ale víte, jak dlouho v tomto státě trvají povolovací procesy,“ podotýká Podivinská, jejíž hnutí mělo osm let ve vládě na starost resort místního rozvoje. Nicméně nový stavební zákon schválil až kabinet Petra Fialy (ODS).
Náměstkyně přišla i s dalším druhem družstevního bydlení, který místo výstavby na „zelené louce“ počítá s opravami starých vybydlených domů, na jejichž rekonstrukci město samo nemá peníze. Od představení této myšlenky loni na jaře se však záměr příliš daleko neposunul.
Stále není rozhodnuto, jestli se půjde cestou opravy domů, nebo jejich demolice a stavby nových, i když posouzení už mají na magistrátu k dispozici. „Sama bych byla spíš pro opravu, ale nezáleží jen na mně,“ říká Podivinská se slibem, že vedení Brna vynese verdikt v nejbližších týdnech. „Zároveň musíme rozhodnout o tom, jestli družstvo vytvoří stávající zájemci, kteří na výstavbu čekají, nebo vypíšeme další výzvu, aby se přihlásili,“ dodává.
Nový pořadník by byl už třetí, přičemž zamýšlený družstevní byt nestojí dosud ani jeden.
Praha jako příklad
Dostupné bydlení se sníženým nájemným si brněnští politici slibovali před dvěma roky i od spolupráce s dceřinou společností České spořitelny. Tehdy ovšem plán podle magistrátu ztroskotal na upozornění právníků, že město nemůže uzavřít dohodu s největší tuzemskou bankou napřímo, ale musí proběhnout veřejná soutěž.
Dosud se žádná neuskutečnila a v brzké době se s ní ani nepočítá, protože Brno jde cestou takzvaných tržních konzultací, při nichž chce zjistit, co mu vůbec jsou potenciální zájemci schopni nabídnout. „Bude to složitý proces, jde o pilotní projekt v České republice,“ tvrdí Podivínská s tím, že neví o něčem podobném jinde.
Stačí se přitom podívat do Prahy, kde dceřiná společnost České spořitelny navázala už několik takových spoluprací. Po dohodě z konce loňska má na začátku roku 2026 vyrůst na Černém Mostě 65 nájemních bytů, které budou splňovat požadavky pro cenově dostupné bydlení, tedy se sníženým nájmem.
Banka spolupracuje i s vedením Prahy 9, rozjeté má také další projekty v hlavním městě. Mimo něj uvádí mezi partnery ze samospráv ještě Žďár nad Sázavou. „Udělali jsme výběrové řízení s podmínkami na dostupné bydlení a od minulého týdne tady spořitelna staví,“ informuje tamní starosta Ladislav Mrkos (STAN) s tím, že jde o 34 bytů.
