Brno bude příští rok hospodařit s příjmy 18,6 mld. Kč a výdaji 19,5 mld. Kč
Zastupitelé Brna dnes schválili rozpočet na příští rok s příjmy 18,6 miliardy korun a výdaji 19,5 miliardy korun. Město počítá s úvěrem 1,1 miliardy korun zejména k pokrytí výdajů na stavbu Janáčkova kulturního centra a multifunkční haly na výstavišti. Rozpočet kritizují opoziční Zelení a Žít Brno, město podle nich málo investuje do péče o zeleň. Na letošní rok schválili brněnští zastupitelé loni v prosinci rozpočet města s příjmy 16,4 miliardy a výdaji 18,1 miliardy korun.
“Vedení města se návrhem rozpočtu intenzivně zabývalo od září. Při sestavování jsme vzali v úvahu aktuální ekonomickou situaci celé republiky, kdy jsme vnímali ne úplně příznivé trendy. Z toho důvodu jsme navrhli rezervu ve výši půl miliardy korun. Stejně jako letos budeme i v příštím roce vyhodnocovat vývoj, zejména daňových výnosů. Za rok 2023 činí 15 miliard, do rozpočtu 2024 počítáme s daňovými výnosy ve výši 15,3 miliardy,” uvedla primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Proti letošku půjde přibližně o miliardu korun více na běžné výdaje. “Velká část, 377 milionů korun, činí transfer městským částem. Počítáme také s poměrně vysokými kapitálovými výdaji, jejich podíl na celkových výdajích tvoří 29,1 procenta. K nejvýznamnějším akcím patří stavba multifunkční haly a Janáčkova kulturního centra, která snad začne příští rok na jaře,” doplnila primátorka. Město dále počítá s investicemi do stavby velkého městského okruhu, rekonstrukce Polikliniky Zahradníkova nebo budování protipovodňových opatření. Na rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury je v návrhu rozpočtu vyčleněno 889 milionů korun. Z fondu bytové výstavby bude na stavbu nebo rekonstrukce bytových domů a dostupných bytů pro seniory použito 333 milionů korun.
Příjmy postoupené městským částem vzrostou proti letošku o 14,7 procenta. Podle opozičních zastupitelů za Zelené a Žít Brno ale náklady na energie, údržbu silnic či péči o rostliny vzrostly mnohem více a městské části jsou podfinancované. Hrozí, že budou muset údržbu omezovat. “Letos Brnu uschla čtvrtina nových výsadeb. Ukazuje se, že současná péče nestačí. Nové stromy je potřeba zasazovat do speciálních substrátů, používat speciální přípravky a rohože k zakrytí kmenů před úpalem, v mnohem větší míře zalévat. Z tohoto hlediska nižší peníze na péči o zeleň zároveň znamenají nedostatečné realizace adaptačních opatření,” uvedla Jasna Flamiková (Zelení).
Nedostatek peněz podle ní ukazuje také participativní rozpočet. “Měl sloužit k nadstavbovým projektům. Z důvodů podfinancovanosti městských částí začíná suplovat městský rozpočet. Z letošních sedmi vítězných projektů jich rovnou pět mělo být automaticky zaplaceno ze zdrojů města jako součást dopravní a volnočasové infrastruktury. Ať již se jedná o revitalizace hřišť nebo opravu páteřní cyklostezky podél Svratky. Takových projektů ale i mezi neúspěšnými najdeme mnohem více,” řekla.
Vaňková uvedla, že transfery městským částem považuje za dostačující a navýšení o 377 milionů korun proti letošku za “poměrně vysokou částku”. Kdyby se ale všechny městské části dostaly do potíží, bude to magistrát řešit, dodala.
Pro rozpočet hlasovalo 41 zastupitelů, deset se zdrželo. Proti byli Flamiková a Matěj Hollan (Žít Brno), jenž s ohledem na mimořádnou podporu pro Městské divadlo Brno navrhoval z půlmiliardové rezervy vyčlenit přibližně 44 milionů korun pro Národní divadlo Brno. Pro svůj návrh podporu nezískal.
Zastupitelé rovněž vzali na vědomí návrh rozpočtu celého statutárního města, tedy rozpočet Brna i s rozpočty všech jeho 29 městských částí. Jeho příjmy jsou 19,6 miliardy a výdaje 21 miliard. Rozdíl mezi příjmy a výdaji pokryjí peníze z minulých let a půjčky.
