Brněnská přehrada je zazimovaná
Jedenadvacetkrát se před začátkem zimy musí ponořit potápěči do Brněnské přehrady. Jejich úkolem je pod hladinou zazimovat takzvané aerační věže předtím, než Povodí Moravy sníží hladinu přehrady na zimní úroveň. Věže hrají každé léto důležitou roli při boji se sinicemi. Poslední z nich potápěči sklopili koncem minulého týdne.
Skupina potápěčů se na člunu vydala doprostřed Brněnské přehrady, kde je potřeba vytáhnout poslední z celkem 21 aeračních věží. Do vody se chystá Luděk Toth, který už je oblečený do neoprenu.
„Nejdřív se oddělává tubus, který má výšku tři metry. My věž budeme zazimovávat, takže zasouvat pod kótu 222 metrů nad mořem,“ vysvětluje Toth pro Český rozhlas Jihomoravský kraj. To je několik metrů pod zimní úrovní hladiny Brněnské přehrady. Povodí Moravy ji začíná snižovat každý rok začátkem listopadu.
Právě kvůli tomu se aerační věže vytahují, aby je případné zamrzání vody nepoškodilo. Zmíněná vrchní část věží se vytáhne nad hladinu, zbytek zůstává v přehradě: „Věž je teleskopická, je to jakoby trubka v trubce a přes ozubené kolo se horní část zasouvá do té spodní. Ta je na plovákách, ty se zatopí a věž se celá položí na dno.“
Svůj hlavní účel plní věže v létě. „Aerační věže promíchávají vodu od hladiny ke dnu, vyrovnávají teploty, takže u dna nebývá tak chladno jako na jiných nádržích, což dělá špatně životnímu cyklu sinic,“ vysvětluje mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
Právě sinice byly před šestnácti lety důvodem, proč se na Brněnské přehradě často nesmělo koupat i celé léto. To se s postupnou instalací aeračních věží změnilo. „Od roku 2010, první sezóny, kdy jsme odstartovali tato opatření, bývá většinou voda vhodná ke koupání po celou letní sezónu,“ dodává Kučerová.
Aerační věže Povodí Moravy zprovozní zase na jaře. Proti sinicím státní podnik bojuje taky příměsí síranu železitého do přítoku přehrady, brání jim tak v rozmnožování. Pro lidi je tato sloučenina, známá jako zelená skalice, neškodná.
