Boom nových hnutí v Brně
Jedna kandidátka nese název „Za hezčí obec“, druhá třeba „Pro lepší obec“. Takový volební souboj je typický pro malé vesnice, jenže letos se nezvykle právě ve formě lokálních kandidátek s místním pojmenováním vydává do voleb řada uchazečů o nejvyšší politické posty v druhém největším městě Česka, tedy čtyřsettisícovém Brně.
Nově oznámil vstup do klání v říjnových komunálních volbách bývalý městský architekt Michal Sedláček, který své vlastní uskupení nazval Nové Brno. „Máme odbornost a zkušenost,“ hlásí dvaašedesátiletý muž, který se před čtyřmi lety neúspěšně snažil dostat do Senátu.
Za sebou měl tehdy podporu dvojice na politické mapě etablovaných stran KDU-ČSL a TOP 09. Ani s jednou se ale tentokrát nedohodl na spolupráci, chtěl jít vlastní cestou. „Kdybychom se k někomu přidali, museli bychom dělat kompromisy,“ vysvětluje s tím, že se s kolegy zaměřují na to, čemu rozumí.
Ústředním tématem je tak pro ně podpora výstavby nového nádraží a okolní čtvrti, na čemž už dnes Sedláček pracuje v městské firmě, nebo uvolnění bariér pro developery, aby mohli snadněji stavět byty. Více by podle něj mělo do tohoto segmentu investovat i město.
Už dříve se k boji o magistrátní lavice přihlásila další úzce vyprofilovaná skupina, kterou tvoří hlavně příznivci fotbalu, jejichž snahou je obnovit zašlou slávu stadionu za Lužánkami a podpořit výstavbu nového. „Kapitána ještě nemáme, zatím plníme kabinu,“ reagoval předseda uskupení Za Lužánky Lukáš Winkler fotbalovou hantýrkou na dotaz iDNES.cz, kdo bude jejich lídrem.
Pouze dvě výjimky
Se svým týmem si však uvědomuje, že jen jedno téma dostatek voličů nepřinese, a tak se snaží program rozevírat i dalšími směry.
| Kdo kandiduje na post brněnského primátora Starosta Kohoutovic Jakub Hruška jde do voleb za společné uskupení KDU-ČSL a STAN. Městský zastupitel Adam Zemek je jedničkou uskupení TU Brno, což je koalice Pirátů, Fakt Brno a dalších menších stran. Designérka Natálie Vencovská se stala lídryní Zelených s podporou dalších menších stran. Starosta Bystrce Tomáš Kratochvíl povede Motoristy sobě. Nynější primátorka Markéta Vaňková (ODS) se ještě o kandidatuře, a tedy i obhajobě mandátu nerozhodla. O své jedničce nemá jasno ani hnutí ANO nebo SPD. |
Ani to ale nemusí stačit. Podle brněnského politologa Michala Pinka jsou v tak velkém městě šance nezávislých uskupení bez zázemí v podobě stranického aparátu velmi omezené.
Úspěch hnutí Žít Brno v roce 2014, jehož zástupci si vymezováním vůči magistrátu připravovali půdu na politickou kariéru už tři předcházející roky, považuje spíš za výjimku. Stejně jako tu druhou, když do zastupitelstva v roce 2006 pronikl blok kolem někdejšího politika a akademika Jiřího Zlatušky.
„Více než půlka lidí při volbách na brněnský magistrát uvažuje prizmatem celostátního dění, tedy na vládní úrovni v Praze,“ říká Pink.
Ostatně i zpětně je vidět, že nezávislé kandidátky s místními názvy sbíraly v Brně poměrně nízká čísla. A úspěch nepřišel ani v okamžiku, kdy dotyčný dříve působil v etablované straně – jako třeba náměstek primátora za ODS Robert Kotzian. Své uskupení BrnoPlus už rozpustil a letos ani kandidovat nebude.
Kampaň v obřím anonymním městě je jiná než na vesnici, kde se všichni znají. Vyžaduje velké peníze, které dodají strany a hnutí ze svých pražských centrál. Ani peníze ale nejsou všechno, o čemž se v roce 2014 přesvědčil podnikatel Ladislav Chodák, který stál za kandidátkou „A co Brno?“. Město oblepil billboardy, ale dokázal se propracovat pouze k výsledku 3,6 procenta hlasů.
Šest tisíc disciplinovaných voličů
Větší šance než pro různé nestraníky proto politolog Pink vidí u sněmovních nováčků Motoristů sobě, které do komunálních voleb na brněnský magistrát povede bystrcký starosta a někdejší sociální demokrat Tomáš Kratochvíl.
Handicap chybějícího zázemí velké strany si uvědomují i odpadlíci od hnutí ANO, které předsednictvo vyloučilo kvůli neuposlechnutí výzvy, aby opustili koalici s ODS na brněnském magistrátu. Dobře vědí, na jakou podporu se letos v kampani nemohou spolehnout. Vytváří totiž rovněž vlastní nezávislé sdružení s názvem Brno klidem. Svůj pohled dokládá i Pink jednoduchými počty. „V Brně máme nějakých 300 tisíc voličů, účast bývá u komunálních voleb někde mezi 40 a 50 procenty, takže to je nějakých 120 až 130 tisíc lidí. Aby tedy někdo získal alespoň pět procent, musí mít na své straně šest až sedm tisíc disciplinovaných voličů, kteří skutečně přijdou. To není málo,“ upozorňuje politolog. Posbírat nutnou tisícovku na registraci strany je tak jen první, „nejlehčí“ milník.
Například v hlavním městě se ale tak podařilo uskupení Praha sobě už dvakrát uspět. Jenže tam její hlavní tvář Jan Čižinský sbíral mnohem více podpisů, aby šlo vyloženě o nestranickou kandidátku. Už dvakrát jich získal víc než 90 tisíc, čímž si vybudoval dobrou pozici.
Každopádně není vyloučené, že se v Brně kvůli vzájemné „kanibalizaci“ nových hnutí a nezávislých sdružení bude letos opakovat rok 2018, kdy propadlo velké množství hlasů – přes 28 procent. Naproti tomu směřují i zaniklá spojenectví. Zatímco ODS, kde ještě primátorka Markéta Vaňková zvažuje svou obhajobu, obnovila volební koalici s TOP 09 nebo se lidovci spojili se Starosty, hnutí SPD o své minulé spojence přijde. Trikolora, hnutí PRO či Svobodní vytváří podle informací iDNES.cz vlastní alianci. Do toho se nechtějí politických ambicí vzdát ani komunisté, kteří se opět hodlají prezentovat pod hlavičkou Restart pro Brno.
A k cílení na podobné voliče může dojít také v liberální části politického spektra. Jeden blok kolem Pirátů je pojmenovaný – opět lokálním názvem – TU Brno, druhý pak tvoří Zelení s dalšími menšími stranami.
Zdroj: https://www.idnes.cz/volby/brno/komunalni-volby-brno.A260326_897073_brno-zpravy_azu